Akademický senát

Podnět 01:

Dobrý den, myslím si, že by stálo za zvážení přepracování šablony pro posudky závěrečných prací. Konkrétně mě zaráží, že hned v záhlaví dokumentu je nutno zadat pohlaví vedoucího/oponenta práce a studenta. Jakou toto vysílá zprávu ze strany naší fakulty? Jsou snad závěrečné práce mužů a žen hodnoceny dvojím metrem? Přistupuje se jinak k posudku, který byl psán ženou či mužem? Jsme určitě ve 21. století? A co mají do kolonky zadat lidé kteří se jako ženy nebo muži neidentifikují? Také by se mi celkově zdálo vhodnější, po vzoru dalších fakult, aby vedoucí prací a oponenti museli napsat slovní komentář ke každému hodnocenému kritériu. Ohodnocení známkou bez slovního komentáře nemá žádnou přidanou hodnotu a je obzvláště demotivující u práce, kterou může student psát i několik let.

Odpověď 01:

V rámci posudku závěrečné práce je pohlaví studentky/studenta i autorky/autora posudku vyplňováno ryze z formálních důvodů. Podstatou je, aby označení jednotlivých osob bylo vždy správně uvedené, resp. v případě potřeby přechýlené, a nedocházelo tak k plošnému užití generického maskulina, tzn. aby ve výsledném dokumentu byly správné vygenerovány koncovky jak v případě vedoucí/vedoucího práce, tak studenta/studentky a oponentky/oponenta. Pohlaví studentky/studenta neplní žádnou roli v rámci hodnocení práce.

Souhlasíme s tím, že hodnocení známkou by mělo být doprovázeno odpovídajícím slovním hodnocením, přičemž čím horší známka je navrhovaná, tak tím podrobnější slovní hodnocení by mělo být. To, že se to tak ne vždy děje, je třeba považovat za nedostatek, a tak v rámci červnového kolegia děkana byli všichni vedoucí kateder informováni o skutečnosti, že vyplněním slovního komentáře značně autorka/autor posudku usnadní orientaci studenta ve výsledném hodnocení, stejně tak komise je lépe obeznámena se stanovisky vedoucí/vedoucího práce a oponentky/oponenta.