fse.ujep.cz

Píše se o nás

Fakulta sociálně ekonomická UJEP je aktivní v mnoha oblastech a je často zmíněna v médiích a odborných článcích. Fakulta se zaměřuje na vědu a výzkum, spolupráci s praxí, a také podporuje studentské iniciativy.

2026

16. 7. 2026

FSE hostila mezinárodní letní školu zaměřenou na obnovu toků, které se účastnilo 23 studentů ze 13 zemí světa


10. 7. 2026

Jan Macháč v článku ČTK otištěném v Ústeckém deníku:
Zelená střecha může pomoci s ochlazením okolí, vyplývá z dat ústeckých expertů


20. 3. 2026

Dita Štyvarová v rozhovoru pro Českou televizi na téma:
Absolventi a problematika hledání práce
v čase 11:32


18. 3. 2026

Miroslav Kopáček v rozhovoru pro Českou televizi na téma:
Proměny měst v čase – vývoj trendů ve výstavbě měst
v čase 5:08


17. 1. 2026

Slávka Karkošková v článku pro časopis Víkend DNES na téma “Pozor, predátor! Past na dítě”.

2025






2024





8. 6. 2024

Mars je pro abnormálně silné jedince, líčí psycholožka výcvik letu do vesmíru

Rozhovor s PhDr. Kateřinou Bernardovou, která vede výzkumný tým bádající nad povahou vztahů a vazeb mezi lidmi (nejen) v kosmu. Rozhovor vznikl při příležitosti založení Institutu kosmického výzkumu Jaroslava Sýkory při FSE UJEP.


MLADÝ KRAJ – Krajský parlament dětí a mládeže Karlovarského kraje

18. 4. 2024

reVIZE Karlovarského kraje
Tomáš Sýkora: Vliv vzdělávání na společnost

Záznam z přednášky dr. T. Sýkory v rámci ideové konference Karlovarského kraje


2023




10. 10. 2023


ČT: Události v regionech
Nová Sociální klinika v Ústí nad Labe



22. 10. 2023

Alexandra Petrů: Krizová intervece ve školách

Rozhovor s Mgr. A. Petrů o tom, jak pomáhat žákům a studentům v těžkých životních situacích a co vše obnáší krizová intervence na školách si můžete poslechnout v čase 51:50



15. 7. 2023

Jan Macháč: Teplotu sníží až o 40 stupňů. Města se bez zelených střech uvaří, varují vědci

Nesnesitelné vedro a všudypřítomný rozžhavený beton. Zastavěná města ještě zesilují efekt letních extrémních teplot. Pomoci však mohou z ulic neviditelné zelené střechy. Jednu takovou vybudovali vědci v ústecké univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a přinesli v Česku dosud chybějící poznatky o jejich efektu. Fungují jako přírodní klimatizace.


CESTA NA MARS: RAZICÍ ŠTOLOU PŘES ZATOPENÝ LOM

Rozhovor s PhDr. Kateřinou Bernardovou, která vede výzkumný tým bádající nad povahou vztahů a vazeb mezi lidmi (nejen) v kosmu. Základem českého projektu je autorský vlastní model SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU Kateřiny Bernardové z katedry sociální práce FSE UJEP, který vytvořila a 25 roků ověřovala s tehdejším týmem v prostředí rezortu obrany ČR

2022

17. 11. 2022

O ukázkové přednášky na UJEP pro středoškoláky je nebývalý zájem

Jaké to je být vysokoškolákem, jak vypadá fakulta nebo jak probíhají přednášky? To vše si mohli již v pondělí 14. listopadu 2022 vyzkoušet studenti 3. a 4. ročníků středních škol v rámci akce Jeden den vysokoškolákem 2022 na Fakultě sociálně ekonomické UJEP (FSE UJEP).




16. 7. 2022

Vojtěch Zíka v Polední publicistice s Vladimírem Krocem

Jak ovlivňuje růst cen v obchodech nebo u čerpacích stanic rozhodování zákazníků?





19. 4. 2022

Jan Macháč: Pěstovat ředkvičky a dobré vztahy. Obliba komunitních zahrad pořád roste

Češi jsou nejen výborní houbaři, ale i zahrádkáři. Zahrádkaří za domy, na chatách, v koloniích a od konce první dekády 21. století i v komunitních zahradách. V takových společných zahradách se nepěstují jen ředkvičky, ale hlavně sousedské vztahy. Komunitní zahrady rostou převážně ve větších městech, jen v Praze jich je kolem šedesáti. Jednou z nich je i MetroFarm na Císařském ostrově kousek od Stromovky.


21. 1. 2022

Václav Houžvička: 25 let od česko-německé eklarace. Otevírat Pandořinu skříňku vzájemných vztahů bych neradil

Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat jako „Smírčí kámen“ a symbol nápravy silně problematické minulosti, upozorňuje politolog Václav Houžvička v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry práva a politologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také vysvětluje, že česká politika trpí obsahovým vyprázdněním, a není-li po ruce příhodné téma, spolehlivě zabere strašení sudetskými Němci.

2021

15. 12. 2021

Jan Macháč: Česká města reagují na změnu klimatu pomalu. Volí i nevhodná opatření, varují experti

Adaptace českých měst na změnu klimatu nepostupuje dost rychle. Obcí, které si k boji s klimatickou změnou určily strategie, přibývá pomalu a zavedení opatření do praxe trvá, uvedlo ministerstvo životního prostředí ve Zprávě o stavu životního prostředí 2020. Podle oslovených expertů zájem mezi městy sice roste, často ale volí opatření, která pro ně nejsou vhodná. Mohou městu i uškodit, varují.


15. 12. 2021

Michael Fanta, Radek Soběhart:
5G sítě jsou výtahem k prosperitě, tvrdí experti. Mají na to studii.

Ultrarychlý internet podle odborníků zarazí hrozící datový blackout a nakopne místní ekonomiku. 


8. 12. 2021

Michael Fanta, Radek Soběhart:
Přínos technologie 5G k rozvoji Ústecka


Jaké možnosti nabízí technologie 5G pro rozvoj Ústeckého kraje? Co lze považovat za největší brzdu výstavby vysokorychlostní komunikační infrastruktury a jak to řešit?


Radek Soběhart: Dějiny, dějepis a Angelika

Radek Soběhart je historik a politolog. Učí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a je analytikem Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). V podcastu s Martinem Pánkem si povídal o dějepisu na českých školách a ve světě, významu dějepisu a hospodářských dějin, nebo o tom, co nás o dějinách může naučit sledování Angeliky.


5. 7. 2021

Jan Macháč: Češi více využívají vodu z přírody. Program Dešťovka je ale pro bohaté, říká expert

Češi na svých zahradách čím dál více zadržují dešťovou vodu. Průzkum vědců z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dokládá, že s ní hospodaří tři čtvrtiny domácností žijících v rodinných domech.


17. 4. 2021

Alexandra Petrů: Krize je pro mě bod obratu, říká specialistka na krizovou intervenci Petrů

Alexandra Petrů bydlí na severu Čech. Je specialistka na krizovou intervenci, s bohatými zkušenostmi nejen s řešením těžkých životních situací, ale i ze školství. V podcastu komentuje dopady aktuální pandemie COVID-19.

2020

12. 8. 2020

Silvester van Koten: Ve vědě vždy miřte vysoko

Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.


22. 6. 2020

Jaroslav Koutský: Na univerzitách v USA je nejvýznamnější student. Věda a výzkum jsou až na druhém místě

S děkanem Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsme si povídali o Fulbrightově stipendiu, které před časem získal a díky kterému vycestoval do Spojených států amerických. Co mu pobyt přinesl?


12. 6. 2020

Lenka Slavíková: Proti povodním i suchu zároveň. Nestavějme jen hráze, využijme tůní, radí vědkyně

Situace s vodou jde v Česku od extrému k extrému. Obce, které dlouhodobě sužuje sucho, čelí po přívalových deštích povodním. Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabízí opatření, které může řešit oba problémy najednou – například tůně či mokřady. Vlastníci pozemků ale při jejich stavbě narážejí na byrokratické překážky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

2019

30. 10. 2019

Jiřina Jílková: V Uhelné komisi se zatím vymezují pozice

Hlavní práce Uhelné komise proběhne v pracovních skupinách.  „Pokud budou k závěrům chybět podložené argumenty, budu je požadovat,“ říká Jiřina Jílková, členka Uhelné komise z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.


Tomáš Sivíček: Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo.


2018

12. 7. 2018

Václav Houžvička: Ve veřejném prostoru se zvolna prosazuje německý pohled na odsun

Už na konci devadesátých let si uvědomil, že se práce českých historiků o poválečném odsunu převážně opírají o německé prameny. Ponořil se proto do britských archivů a knihoven. Jeho Návraty sudetské otázky byly objevnou prací.