Píše se o nás
Jan Macháč: Teplotu sníží až o 40 stupňů. Města se bez zelených střech uvaří, varují vědci
Nesnesitelné vedro a všudypřítomný rozžhavený beton. Zastavěná města ještě zesilují efekt letních extrémních teplot. Pomoci však mohou z ulic neviditelné zelené střechy. Jednu takovou vybudovali vědci v ústecké univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a přinesli v Česku dosud chybějící poznatky o jejich efektu. Fungují jako přírodní klimatizace.
Lenka Slavíková: Domácnosti zachycují víc dešťové vody
v čase 1:35:20 min
Radek Soběhart: Komentář k aktuálnímu průběhu volby prezidenta ČR
v čase 55:20 min
CESTA NA MARS: RAZICÍ ŠTOLOU PŘES ZATOPENÝ LOM
Rozhovor s PhDr. Kateřinou Bernardovou, která vede výzkumný tým bádající nad povahou vztahů a vazeb mezi lidmi (nejen) v kosmu. Základem českého projektu je autorský vlastní model SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU Kateřiny Bernardové z katedry sociální práce FSE UJEP, který vytvořila a 25 roků ověřovala s tehdejším týmem v prostředí rezortu obrany ČR
O ukázkové přednášky na UJEP pro středoškoláky je nebývalý zájem
Jaké to je být vysokoškolákem, jak vypadá fakulta nebo jak probíhají přednášky? To vše si mohli již v pondělí 14. listopadu 2022 vyzkoušet studenti 3. a 4. ročníků středních škol v rámci akce Jeden den vysokoškolákem 2022 na Fakultě sociálně ekonomické UJEP (FSE UJEP).
Vojtěch Zíka: Co vše ovlivňuje naše rozhodování
od 8:30 min
Vojtěch Zíka v Polední publicistice s Vladimírem Krocem
Jak ovlivňuje růst cen v obchodech nebo u čerpacích stanic rozhodování zákazníků?
Ústecký deník
UJEP se představuje na Veletrhu vědy 2022 v Praze
Zprávy Televize Seznam
Největší vědecká událost v ČR – v pražských Letňanech začal Veletrh vědy
Jan Macháč: Pěstovat ředkvičky a dobré vztahy. Obliba komunitních zahrad pořád roste
Češi jsou nejen výborní houbaři, ale i zahrádkáři. Zahrádkaří za domy, na chatách, v koloniích a od konce první dekády 21. století i v komunitních zahradách. V takových společných zahradách se nepěstují jen ředkvičky, ale hlavně sousedské vztahy. Komunitní zahrady rostou převážně ve větších městech, jen v Praze jich je kolem šedesáti. Jednou z nich je i MetroFarm na Císařském ostrově kousek od Stromovky.
Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat jako „Smírčí kámen“ a symbol nápravy silně problematické minulosti, upozorňuje politolog Václav Houžvička v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry práva a politologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také vysvětluje, že česká politika trpí obsahovým vyprázdněním, a není-li po ruce příhodné téma, spolehlivě zabere strašení sudetskými Němci.
Jan Macháč: Česká města reagují na změnu klimatu pomalu. Volí i nevhodná opatření, varují experti
Adaptace českých měst na změnu klimatu nepostupuje dost rychle. Obcí, které si k boji s klimatickou změnou určily strategie, přibývá pomalu a zavedení opatření do praxe trvá, uvedlo ministerstvo životního prostředí ve Zprávě o stavu životního prostředí 2020. Podle oslovených expertů zájem mezi městy sice roste, často ale volí opatření, která pro ně nejsou vhodná. Mohou městu i uškodit, varují.
Michael Fanta, Radek Soběhart:
5G sítě jsou výtahem k prosperitě, tvrdí experti. Mají na to studii.
Ultrarychlý internet podle odborníků zarazí hrozící datový blackout a nakopne místní ekonomiku.
Michael Fanta, Radek Soběhart:
Přínos technologie 5G k rozvoji Ústecka
Jaké možnosti nabízí technologie 5G pro rozvoj Ústeckého kraje? Co lze považovat za největší brzdu výstavby vysokorychlostní komunikační infrastruktury a jak to řešit?
Radek Soběhart: Dějiny, dějepis a Angelika
Radek Soběhart je historik a politolog. Učí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a je analytikem Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). V podcastu s Martinem Pánkem si povídal o dějepisu na českých školách a ve světě, významu dějepisu a hospodářských dějin, nebo o tom, co nás o dějinách může naučit sledování Angeliky.
Jan Macháč: Češi více využívají vodu z přírody. Program Dešťovka je ale pro bohaté, říká expert
Češi na svých zahradách čím dál více zadržují dešťovou vodu. Průzkum vědců z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dokládá, že s ní hospodaří tři čtvrtiny domácností žijících v rodinných domech.
Alexandra Petrů: Krize je pro mě bod obratu, říká specialistka na krizovou intervenci Petrů
Alexandra Petrů bydlí na severu Čech. Je specialistka na krizovou intervenci, s bohatými zkušenostmi nejen s řešením těžkých životních situací, ale i ze školství. V podcastu komentuje dopady aktuální pandemie COVID-19.
Silvester van Koten: Ve vědě vždy miřte vysoko
Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.
Lenka Slavíková: Proti povodním i suchu zároveň. Nestavějme jen hráze, využijme tůní, radí vědkyně
Situace s vodou jde v Česku od extrému k extrému. Obce, které dlouhodobě sužuje sucho, čelí po přívalových deštích povodním. Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabízí opatření, které může řešit oba problémy najednou – například tůně či mokřady. Vlastníci pozemků ale při jejich stavbě narážejí na byrokratické překážky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
S děkanem Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsme si povídali o Fulbrightově stipendiu, které před časem získal a díky kterému vycestoval do Spojených států amerických. Co mu pobyt přinesl?
Jiřina Jílková: V Uhelné komisi se zatím vymezují pozice
Hlavní práce Uhelné komise proběhne v pracovních skupinách. „Pokud budou k závěrům chybět podložené argumenty, budu je požadovat,“ říká Jiřina Jílková, členka Uhelné komise z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Tomáš Sivíček: Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka
Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo.
Václav Houžvička: Ve veřejném prostoru se zvolna prosazuje německý pohled na odsun
Už na konci devadesátých let si uvědomil, že se práce českých historiků o poválečném odsunu převážně opírají o německé prameny. Ponořil se proto do britských archivů a knihoven. Jeho Návraty sudetské otázky byly objevnou prací.