fse.ujep.cz

Píše se o nás

CESTA NA MARS: RAZICÍ ŠTOLOU PŘES ZATOPENÝ LOM

Rozhovor s PhDr. Kateřinou Bernardovou, která vede výzkumný tým bádající nad povahou vztahů a vazeb mezi lidmi (nejen) v kosmu. Základem českého projektu je autorský vlastní model SOCIÁLNÍHO VÝZKUMU Kateřiny Bernardové z katedry sociální práce FSE UJEP, který vytvořila a 25 roků ověřovala s tehdejším týmem v prostředí rezortu obrany ČR

O ukázkové přednášky na UJEP pro středoškoláky je nebývalý zájem

Jaké to je být vysokoškolákem, jak vypadá fakulta nebo jak probíhají přednášky? To vše si mohli již v pondělí 14. listopadu 2022 vyzkoušet studenti 3. a 4. ročníků středních škol v rámci akce Jeden den vysokoškolákem 2022 na Fakultě sociálně ekonomické UJEP (FSE UJEP).




Vojtěch Zíka v Polední publicistice s Vladimírem Krocem

Jak ovlivňuje růst cen v obchodech nebo u čerpacích stanic rozhodování zákazníků?





Jan Macháč: Pěstovat ředkvičky a dobré vztahy. Obliba komunitních zahrad pořád roste

Češi jsou nejen výborní houbaři, ale i zahrádkáři. Zahrádkaří za domy, na chatách, v koloniích a od konce první dekády 21. století i v komunitních zahradách. V takových společných zahradách se nepěstují jen ředkvičky, ale hlavně sousedské vztahy. Komunitní zahrady rostou převážně ve větších městech, jen v Praze jich je kolem šedesáti. Jednou z nich je i MetroFarm na Císařském ostrově kousek od Stromovky.


Václav Houžvička: 25 let od česko-německé eklarace. Otevírat Pandořinu skříňku vzájemných vztahů bych neradil

Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji z roku 1997 lze vnímat jako „Smírčí kámen“ a symbol nápravy silně problematické minulosti, upozorňuje politolog Václav Houžvička v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry práva a politologie Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem také vysvětluje, že česká politika trpí obsahovým vyprázdněním, a není-li po ruce příhodné téma, spolehlivě zabere strašení sudetskými Němci.


Jan Macháč: Česká města reagují na změnu klimatu pomalu. Volí i nevhodná opatření, varují experti

Adaptace českých měst na změnu klimatu nepostupuje dost rychle. Obcí, které si k boji s klimatickou změnou určily strategie, přibývá pomalu a zavedení opatření do praxe trvá, uvedlo ministerstvo životního prostředí ve Zprávě o stavu životního prostředí 2020. Podle oslovených expertů zájem mezi městy sice roste, často ale volí opatření, která pro ně nejsou vhodná. Mohou městu i uškodit, varují.


Michael Fanta, Radek Soběhart:
5G sítě jsou výtahem k prosperitě, tvrdí experti. Mají na to studii.

Ultrarychlý internet podle odborníků zarazí hrozící datový blackout a nakopne místní ekonomiku. 


Michael Fanta, Radek Soběhart:
Přínos technologie 5G k rozvoji Ústecka


Jaké možnosti nabízí technologie 5G pro rozvoj Ústeckého kraje? Co lze považovat za největší brzdu výstavby vysokorychlostní komunikační infrastruktury a jak to řešit?

Radek Soběhart: Dějiny, dějepis a Angelika

Radek Soběhart je historik a politolog. Učí na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) a je analytikem Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). V podcastu s Martinem Pánkem si povídal o dějepisu na českých školách a ve světě, významu dějepisu a hospodářských dějin, nebo o tom, co nás o dějinách může naučit sledování Angeliky.


Jan Macháč: Češi více využívají vodu z přírody. Program Dešťovka je ale pro bohaté, říká expert

Češi na svých zahradách čím dál více zadržují dešťovou vodu. Průzkum vědců z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně dokládá, že s ní hospodaří tři čtvrtiny domácností žijících v rodinných domech.


Alexandra Petrů: Krize je pro mě bod obratu, říká specialistka na krizovou intervenci Petrů

Alexandra Petrů bydlí na severu Čech. Je specialistka na krizovou intervenci, s bohatými zkušenostmi nejen s řešením těžkých životních situací, ale i ze školství. V podcastu komentuje dopady aktuální pandemie COVID-19.


Silvester van Koten: Ve vědě vždy miřte vysoko

Praha mu učarovala již jako nizozemskému studentovi. Později se začal učit česky a doktorát dokončil na CERGE-EI. Dnes se zabývá ekonomií energetiky a působí v Ústí nad Labem. Největší problém českého vědeckého prostředí spatřuje v nevyváženém financování nebo v nízké podpoře studijních pobytů na kvalitních zahraničních univerzitách.


Lenka Slavíková: Proti povodním i suchu zároveň. Nestavějme jen hráze, využijme tůní, radí vědkyně

Situace s vodou jde v Česku od extrému k extrému. Obce, které dlouhodobě sužuje sucho, čelí po přívalových deštích povodním. Lenka Slavíková z Fakulty sociálně ekonomické Univerzity Jana Evangelisty Purkyně nabízí opatření, které může řešit oba problémy najednou – například tůně či mokřady. Vlastníci pozemků ale při jejich stavbě narážejí na byrokratické překážky, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.


Jaroslav Koutský: Na univerzitách v USA je nejvýznamnější student. Věda a výzkum jsou až na druhém místě

S děkanem Fakulty sociálně ekonomické Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem jsme si povídali o Fulbrightově stipendiu, které před časem získal a díky kterému vycestoval do Spojených států amerických. Co mu pobyt přinesl?


Jiřina Jílková: V Uhelné komisi se zatím vymezují pozice

Hlavní práce Uhelné komise proběhne v pracovních skupinách.  „Pokud budou k závěrům chybět podložené argumenty, budu je požadovat,“ říká Jiřina Jílková, členka Uhelné komise z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.


Tomáš Sivíček: Severní Čechy mohou být Skandinávií Česka

Poválečné vysídlení a následný příchod nových obyvatel bez vztahu ke kraji i valného vzdělání. Desítky let ekologické devastace spojené s těžbou uhlí a bezzubá porevoluční snaha s tímto regionem udělat něco, co by jeho situaci zlepšilo.


Václav Houžvička: Ve veřejném prostoru se zvolna prosazuje německý pohled na odsun

Už na konci devadesátých let si uvědomil, že se práce českých historiků o poválečném odsunu převážně opírají o německé prameny. Ponořil se proto do britských archivů a knihoven. Jeho Návraty sudetské otázky byly objevnou prací.